bezstarostný (†bezstarostlivý) příd. jsoucí bez starosti, bez starostí; klidný, lehkovážný: b. život, úsměv, hlas, humor; b. výraz tváře; b-livé obveselení; b. spánek; povaha b-á; b-á mysl; b-é živobytí pohodlné; hledět na vše b-m pohledem vyrovnaným; — zpodst. *-starostno, -a s. bezstarostnost: v duši je veselé b. (Mach.); → přísl. -starostně (†-starostlivě); → podst. -starostnost (†-starostlivost), -i ž. stav bez připouštění si starostí