bezvědomý příd. 1. jsoucí bez vědomí, v mdlobách, nemající vůbec vědomí: b-é tělo 2. kniž. konaný, nastalý bez uvědomění; nevědomý, bezděčný: b-é počínání; b-á omrzelost; b. rozmar; — zpodst. -vědomo, -a s.: mystické b. (Šal.); → přísl. -vědomě mimoděk (op. vědomě); → podst. -vědomost, -i ž.