bezvadný příd. 1. jsoucí bez vady; dokonalý: b. výrobek; b-é řešení úkolu; b-é vystupování, chování; b-á znalost jazyka 2. naprostý: konat povinnosti s b-ou dochvilností; b. pořádek 3. hovor. expr. krásný, skvělý, výborný: b-é počasí; b. výlet; → přísl. -vadně: b. ustrojen; b. mluvit rusky; → podst. -vadnost, -i ž.