bi-, řidč. bis- (z lat.) první část složených slov spojující část druhou s významem lat. číslovky bis dvakrát (bifokální mající dvě ohniska, dvouohniskový, bipolární dvoupólový, biskvit dvakrát pečený n. vařený pokrm); chem. označující kyselé soli kyselin (bikarbonát kyselý uhličitan, dvojuhličitan)