bláznivý příd. (zast. a nář. bláznový) 1. duševně chorý; pomatený: b-á Viktorka (Něm.); b-ová Anýžka (Baar) 2. expr. pošetilý, nerozumný, nesmyslný, ztřeštěný, potrhlý, výstřední, bláznovský: b. záměr; b-é sny; b-á léta; b-á řeč (Něm.); b. kousek; b. plán; b. klobouk; b. člověk; b-á historie; b-é počasí proměnlivé; zast. ob. b-é dni poslední dni masopustu 3. expr. velmi veliký, nerozumně nemírný ap.: b-á radost, láska bláznovská; b. řev; b-á jízda velmi rychlá; ust. spoj. blázen b-á, zast. b-ová; → přísl. bláznivě: b. se oblékat výstředně; b. se hnát někam; b. se těšit, smát, zamilovat; b. utrácet; → podst. bláznivost, -i ž. bláznovství