blýskavice, -e ž. 1. blýskání bez bouře, blesky bez hřmění; expr. bouře: svity tiché b.; zář b-ic; expr. tuhle při poslední bouřce, při té b-i (Havl.); pohybovat se jako b. velmi rychle; bás. mrak plný b-ic blesků vůbec; přen. náladové b. velitele hrozby, výbuchy hněvu; b. z včerejšího dne neklid, pobouření, demonstrace 2. kometa; meteor: b. svítila po dvacet dnů; metla nebes, b. žhavá; roj b-ic 3. bás. silný míhavý lesk, třpyt, blyštění: b. hvězd, světel, zbraní, očí; přen. b. citů, nadávek, přízraků prudký nával, opojení; b. návrhů rychlé střídání; mít b-í před očima mžitky 4. kniž. (čeho) okázalost, chlubnost: b. patetických vět; b. ducha