blahosklonný příd. příznivě nakloněný, zprav. s vědomím nadřazenosti; milostivý, vlídný, laskavý, blahovolný: b. pán, úsměv; b-é chování; b-á shovívavost; být k někomu b.; → přísl. blahosklonně; → podst. blahosklonnost, -i ž.
blahosklonný příd. příznivě nakloněný, zprav. s vědomím nadřazenosti; milostivý, vlídný, laskavý, blahovolný: b. pán, úsměv; b-é chování; b-á shovívavost; být k někomu b.; → přísl. blahosklonně; → podst. blahosklonnost, -i ž.