blbnouti ned. (min. -bnul, *-bl, -bla, podst. -bnutí) 1. ztrácet normální duševní schopnosti, stávat se blbým: po úrazu blbla 2. zhrub. nerozumně jednat: neblbni! nemluv n. nedělej hlouposti; proč tu blbnu? zbytečně pobývám a nudím se; pořád o něm blbne nadšeně mluví; ještě po něm blbne je do něho zamilovaná ○ předp. o-, z-