blikati ned. 1. slabě, mrkavě, přerušovaně hořet, svítit; blikotat, mrkat: plamen svíce, kahance bliká; okna ve tmě blikala 2. mžouravě hledět, dívat se; mrkat, mžikat: očka blikají; blikal očima ○ předp. roz- se, za-; → nás. blikávati ○ předp. po-, pro-; — dok. bliknouti