bloud, -a m. nerozumný, pošetilý člověk; pošetilec, bláhovec, blázínek: zamilovaný b.; → expr. zdrob. bloudek, -dka (mn. 1. -dkové, -dci, 6. -dcích), bloudeček, -čka (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích) m.