blud, -u m. (6. j. -u) 1. mylný názor, nesprávné mínění; omyl, chyba, poblouzení, klam: b. a klam; prominout b. někomu; vyvést z bludu někoho; být v bludu; poznat, napravit svůj b.; přesvědčit se o svém bludu; med. (u někt. duševních chorob) nevyvratitelný nesprávný úsudek 2. nepravověrný výklad víry n. jiného učení; odchylné náboženské n. jiné učení; kacířství: odříci se bludů; pověra a b. †3. (v lid. představivosti) neznámá lesní bylina s tajemnou mocí působící zbloudění; účinek jejího působení: poslat b. na člověka (Erb.); tam na ni přišel b. (Ner.); obešel ji b. (Něm.)