bluma, -y ž. (z něm.) název pro některé pěstované sorty sliv; → zdrob. blumka, -y ž.; — bluma, -y m. i ž. hanl. nerozhodný, váhavý, neprůbojný, neužitečný člověk; budižkničemu, váhal, hlupák: proč je taková b.; sedět jako b.; — blumový příd.: b-é knedlíky s blumami