bořiti ned. (3. mn. -í) 1. (co) bourat, strhávat; ničit, rušit: b. hráze; b. břehy (Svět.); – b. staré řády; b. plány někomu hatit, kazit; ♦ b. čínskou zeď odstraňovat izolovanost od světa a tím nevědomost, předsudky; b. mosty za sebou porušovat souvislost s minulostí n. zbavovat se možností dohody 2. (co kam) vtlačovat, vtiskovat, zabořovat, hroužit: b. nohy do sněhu, hlavu do podušek; přen. b. oči do stolu upřeně hledět: — bořiti se ned. 1. rozpadat se, hroutit se, bourat se: dům, strop se boří; jako by se nebe bořilo; hradby se bořily; jeho sen se boří plány, úmysly se hatí 2. (kam) vnikat, propadat se, zapadat, zabořovat se, hroužit se: b. se do sněhu; vůz se boří po nápravy do bláta; přen. b. se do svých knih nořit se 3. ustupovat pod tlakem něčeho; stlačovat se: mech se bořil pod nohama ○ předp. po-, pro-, pro- se, roz-, roz- se, v-, v- se, z-, za-, za- se, obořiti se; → nás. bořívati, bořívati se (o) bez předp.