bobek, -bku m. (6. mn. -bcích) 1. trus některých savců: kozí, srnčí bobky; ob. expr. nestát (ani) za b. nemít žádnou cenu 2. drobný kulatý plod vavřínu; zast. vavřín: pijme pivo s bobkem (píseň); dát b. do omáčky; – věnec z bobku 3. drobná kulatá věc; kulička: perníkové bobky 4. ob. dřep: sedět na bobku v dřepu; sednout si na b. udělat dřep; → zdrob. k 1, 3, 4 bobeček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách); — bobek, -bka m. (6. mn. -bcích) expr. 1. malé dítě; capart, drobek: pohoupejte toho bobka; Jaroušek je ještě b. 2. mazlivé oslovení milé bytosti: cos mi přivezl, bobku? 3. hanl. malý, drobný člověk n. tvor: Paleček je b.; → expr. zdrob. bobeček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích) (dř.) oblíbená, zprav. protekční mladá úřednice, sekretářka, písařka