bohorovný příd. 1. rovný bohům; božský: b-í antičtí hrdinové 2. nesmírně pyšný; nadřazený, povýšený, vznešený: b-á autorita, majestátnost; b. klid; b-á lhostejnost pánovitá; b. panák nadutý; → přísl. bohorovně; → podst. bohorovnost, -i ž.
bohorovný příd. 1. rovný bohům; božský: b-í antičtí hrdinové 2. nesmírně pyšný; nadřazený, povýšený, vznešený: b-á autorita, majestátnost; b. klid; b-á lhostejnost pánovitá; b. panák nadutý; → přísl. bohorovně; → podst. bohorovnost, -i ž.