bolehlav, -u m. (6. j. -u) 1. prudce jedovatá bylina se silně dělenými listy a s okolíky drobných bílých kvítků; bot. rod Conium: b. plamatý 2. odvar z této byliny: vypadal, jako by se napil b-u; -hlavový příd.: b. jed; b-á nať