bonvivant, bonviván, -a m. (bonvivantka, bonvivánka, -y ž.) (z fr.) požitkář: veselá tvář stárnoucího b-a světáka, rozkošníka; herec hrající role b-ů; bonvivantský, bonvivánský příd. požitkářský, světácký: b. způsob života; → přísl. bonvivantsky, bonvivánsky; → podst. bonvivantství, bonvivánství, -í s. požitkářství, světáctví: bezstarostné b.