boubelatý příd. 1. který má zaoblené, plné tvary; kulaťoučký, tlusťoučký, baculatý, buclatý: b-á tvář; b-é dítě 2. řidč. kulovitý, kulatý, okrouhlý: b. plod; b-é poupě; → přísl. boubelatě; → podst. boubelatost, -i ž.