bouchnouti dok. (min. -chl, trp. -chnut) 1. k bouchati 1-3; uhodit, udeřit; třísknout, prásknout, praštit, zabušit: b. někoho pěstí do prsou; bouchnutí na buben; b. do zvonu, b. hlavou o zem; b. dveřmi hlučně je zavřít, zvl. na znamení rozhořčení; přen. ob. expr. b. do něčeho učinit rozhodný krok k něčemu; tak kdy do toho bouchnete? oženíte se; – rána (z děla) bouchla; bouchnutí dveří; mina bouchla vybuchla; poslední bouchnutí výstřel: ♦ ob. b. na slepo promluvit planě; expr. to to bouchlo! (o něčem neočekávaném, co vyšlo najevo, o něčem hodně přehnaném) 2. ob. expr. (koho, co) zabít střelbou; zastřelit: b. zajíce; b. se zastřelit se ○ předp. při-, vy-, z-, z- se, za-