brázditi ned. (3. mn. -í, rozk. -i, -ěte, trp. -zděn) 1. kniž. (co) pluhem vyorávat brázdy na něčem; orat: b. pole 2. (co) rozrývat, dělat, zanechávat rýhy v něčem; rýhovat: potoky brázdí krajinu; lodi brázdily hladinu jezera; přen. starost brázdí líce; geol. brázdění exarace 3. b. si cestu razit, uvolňovat: ledoborec si brázdí cestu zamrzlým mořem 4. (co; kudy; kde) pohybovat se po něčem, někudy: lodi brázdí oceány, po mořích; letadlo, pták brázdí oblohu, vzduchem 5. horn. (co) uvolňovat uhlí brázdicím strojem; — brázditi se ned. stávat se nerovným, rozrytým, rýhovaným: povrch mozku se brázdí ○ předp. pod-, roz-, roz- se, z-, z- se; → nás. brázdívati (o) bez předp.