brojiti ned. (3. mn. -í) (proti komu, čemu) mít, činit námitky, vystupovat proti někomu, něčemu; vzpírat se (komu, čemu), horlit, nevražit (na koho, co): jeden kmen brojil proti druhému; b. proti fluktuaci, proti lenosti; ○ předp. zbrojiti (oz-, odz-, vyz-); → nás. brojívati ○ předp. z-