brousek, -sku m. (6. mn. -scích) 1. zdrob. k brus; příruční kamenný nástroj k broušení: ostřit nůž na brousku, brouskem; chléb jako b. tvrdý 2. sražená vrstva u spodní kůrky špatně vypečeného pečiva, zvl. chleba: chléb má b.