brusič, -e m. (živ.) (brusička, -y ž.) 1. kdo se odborně zabývá broušením: b. nožů, brýlí, kovů; b. skla; pouliční b. 2. zprav. hanl. puristický oprávce jazyka: zákazy b-ů; — brusič, -e m. (neživ.), brusička, -y ž. brousicí stroj: kotouč b-e; elektrická b-a