brzo, brzy (†brzce, Třeb.) přísl. 1. v krátkém čase, za krátkou dobu; zakrátko, zanedlouho, záhy, hned: bude b. jaro; lehl a b. usnul; rok b. uplynul rychle 2. časně (op. pozdě): už tak b. na nohou?; b. zrána; přišel na návštěvu b. příliš časně; dítě se narodilo nějak b. předčasně 3. ob. téměř, málem, bezmála, skoro, tak řka: čekal b. půl hodiny; b. by mně byl doutník vyhas (Ner.) 4. brzo – brzo, brzy – brzy v platnosti spojkové hned – hned, jednou – podruhé: byl b. tu, b. tam; zř. přijde b. on sám, b. jeho syn 5. brzo-li kdy, kdy už: hlídka pátrala, brzo-li se zalesknou první šišáky pruské (Baar)