buřina II, -y, čast. buřinka, -y (2. mn. -nek) ž. ob. žert. pánský klobouk s vyztuženým oblým dýnkem (módní zvl. počátkem 20. stol.); tvrďák, bouřka: smekl svou b-u; nenápadní páni v buřinkách (dř. zprav. o detektivech)