buditi ned. (3. mn. -í, trp. -zen) 1. (koho; koho čím) přivádět ze spánku do stavu plného vědomí: b. děti; být buzen zvonkem 2. (koho, co k čemu) povzbuzovat, podněcovat, pobízet: b. ducha k činnosti; b. lid politicky uvědomovat 3. (co) být příčinou něčeho; způsobovat, působit, vyvolávat: b. pozornost, dojem, sympatie, odpor, ohlas, hrůzu, obdiv, rozruch, posměch, důvěru, útrpnost, soucit; b. chuť k životu; b. mnoho zlé krve 4. fyz., elektr. (co) působit v něčem vznik např. magnetismu elektrickým proudem, vyvolávat kmitání něčeho: buzený elektromagnet; buzení dynama; — buditi se ned. 1. přecházet ze spánku do stavu plného vědomí, probírat se, procitat ze spánku; probouzet se: b. se časně ráno; přen. národ se politicky budil uvědomoval se 2. povstávat, vznikat: v okupovaných zemích se budil duch odporu ○ předp. pro-, pro- se, vz- (povz-), vz- se; → nás. budívati, budívati se, budívávati, budívávati se (o) bez předp.