bujný příd. 1. rychle, zdravě, divoce rostoucí; ve velkém množství a v neobvyklých velikostech vyrostlý: b-é mlází, osení; b-á vegetace, lučina; b-é kadeře; b-é formy těla; b-á krása 2. překypující projevy životní síly; živý, bujarý, prudký, divoký, rozpustilý, nevázaný: b. člověk, kůň; b-á krev; b-á družina; b. život, žert, tanec; b-é veselí; b-á fantazie; b-é rozkoše; → přísl. bujně: b. pučet, růst, kvést; b. zelený trávník; b. pohazovat hlavou; b. pokřikovat; b. si vést; přísl. *bujno: všude (je) veselo, b. (Jir.); → podst. bujnost, -i ž.: b. vzrůstu lesů; chlapecká b.; prát se z b-i; provedli b. bujný kousek