byrokrat, -a m. (1. mn. -é, -i) (byrokratka, -y ž.) 1. hist., polit. příslušník byrokracie 1: dvorní b-é 2. hanl. úředník bezduše, papírově, nepružně a puntičkářsky pracující podle starých zvyklostí a stroze lpící na formalitách jednání: školometský, zkostnatělý b.; — byrokratický [-ty-] příd.: b. aparát; b. systém správy; b-é způsoby; buržoazně b. duch; b. poměr; → přísl. byrokraticky; → podst. byrokratičnost, -i ž. byrokratismus: bojovat proti b-i; b. v jednání