bystrý příd. 1. rychle, čile se pohybující; rychlý, čilý, čerstvý, hbitý, živý, svižný: b. potok, b-á chůze; jít b-m krokem; b-é tempo 2. (o smyslech) rychle a dobře vnímající; (o člověku n. o duševní činnosti) pohotově, snadno chápající n. usuzující; projevující nadání, čilost; pronikavý, pohotový, vtipný (op. tupý, nechápavý): b. hudební sluch; mít b. zrak, b-é oči, smysly, přen. mít dobrý postřeh, být chápavý; b. pozorovatel pozorný, vnímavý; b. žák chápavý, chytrý, nadaný; mít b. rozum, b-ou hlavu být chytrý, nadaný, pronikavého úsudku; b. úsudek, výklad, postřeh; mít b-ého ducha být chytrý, pohotový, vtipný †3. ostrý: b-á dýka; přen. vodka b-é dušky (Bezr.) ostré chuti; mít b. jazýček být pohotový v řeči; být prostořeký; přísl. bystře; podst. bystrost, -i ž.