cáknouti dok. (min. -kl, podst. -knutí) 1. k cákati; stříknout, šplíchnout: bláto cáklo na zeď 2. zhrub. (koho; koho čím) udeřit, uhodit: mlč, nebo tě cáknu; cákla ho kastrolem po hlavě; řekni to ještě jednou a já ti ji cáknu ○ předp. v. cákati kromě na-, za-, dále od-