církevní příd. k církev: c. modlitby, přikázání, tresty církví stanovené; c. právo upravující poměry náboženské společnosti, kanonické; c. sňatek uzavřený v kostele; c. hudba provozovaná při obřadech církve; círk. c. Otcové vynikající náb. spisovatelé v prvních dobách křesťanství; c. sněm koncil; c. rok vycházející z událostí života Kristova; jaz. c. slovanština starý společný spisovný jazyk Slovanů, zejm. východních a jižních, dlouho užívaný v literatuře a při bohoslužbě; slovanský jazyk bohoslužebný v církvi pravoslavné, zčásti i katolické; → přísl. církevně: c. posvětit, předepsat; dát se c. oddat; → podst. *církevnost, -i ž.: působit svou c-í