capart, -a m. ob. malé dítě: tříletý c.; dva malí c-i; → expr. zdrob. capartek, -tka (mn. 1. -tkové, -tci, 6. -tcích), capartík, -a (6. mn. -cích), capartíček, -čka (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích) m.: má šest c-ů; — capart, -u m. (6. j. -u) 1. ob. malý, nepatrný kousek, díl, něco nepatrného: c. pole; rozbít nádobí na c-y; kabát roztrhaný na c-y cáry 2. nář. mrzutost, různice, rámus: bude zasej c-ů (Něm.); tropit c-y (Něm.) 3. nář. caparty drahoty, cavyky: nedělej dlouhé c-y (Něm.); → zdrob. capartek, -tku (6. mn. -tcích), caparteček, capartíček, -čku (6. mn. -čcích, -čkách) m.