cedule, -e ž. (z lat.) 1. ob. větší list s veřejným oznámením; vývěska, návěští, plakát: vyvěšená c.; divadelní c.; lepit c. 2. list, lístek s něj. sdělením, potvrzením ap.: napsat c-i na rozloučenou; najít na stole c-i (Zey.) †3. bankovka: bankovní, stokorunová c.; → zdrob. k 2 cedulka, cedulička (nář. cedulečka, cedulenka), -y ž.; — cedulový příd.: peněž. c-á banka mající právo vydávat papírové peníze kryté zlatem; c. zákon