centralisace [-za-], centralizace, -e ž. (z lat. zákl.) 1. organizační soustřeďování, soustředění umožňující jednotné řízení nižších organizačních jednotek (op. decentralizace): c. úřadů, průmyslu, kapitálu 2. soustřeďování, soustředění státní politické moci a státní správy; centralismus: c. politické moci; tuhá c.; rakouská c. (v Rakousku-Uhersku); — centralisační, centralizační příd.: c. snahy; c. politika