cep, -u m. (6. j. -u) 1. zastarávající zemědělské nářadí na mlácení obilí: ze stodol se ozýval klepot cepů; těsto jako c. tuhé, tvrdé 2. hist. středověká zbraň lid. revolučních hnutí: železem pobité husitské cepy 3. ob. jen ve spoj. vzít někoho do cepu do cviku, začít ho cepovat