chápavý příd. k chápati 1. schopný po něčem sahat a zmocňovat se toho, sloužící k chápání, uchopení: ch-é pohyby; ch-é končetiny (opice, člověka); ch. palec; ch-á ramena chobotnice; ch. ocas jihoamerických opic 2. schopný postihovat něco rozumem, snadno chápající: ch-é dítě bystré, nadané; ch. posluchač vnímavý; ch. úsměv svědčící o pochopení; ch. přítel mající porozumění; → přísl. chápavě: tvářit se, usmívat se ch.; → podst. chápavost, -i ž.