chýliti ned. (3. mn. -í, rozk. chyl) kniž. (co) klonit, sklánět, naklánět, nachylovat, schylovat, shýbat: ch. hlavu; – strom chýlí větve; tíže dnů mne chýlí k hrobu (Vrchl.); — chýliti se ned. 1. kniž. ohýbat se, shýbat se, klonit se, naklánět se, sklánět se, schylovat se: chýlil se nad prací; strom se chýlil k zemi 2. (o čase) spět k nějaké mezi, změně ap.; schylovat se: den se chýlil k večeru; rok se chýlí ke konci; neos. chýlí se (k čemu) vývoj n. čas spěje k něčemu; schyluje se; chýlilo se k válce ○ předp. na-, na- se, od-, od- se, po-, po- se, pře-, pře- se, při-, při- se, s-, s- se, u-, u- se, vy- (povy-), vy- se (povy-se), → nás. chýlívati, chýlívati se (o) bez předp.