chřtán (ob. křtán, nář. chrtán, Kosm. aj.), -u m. (6. j. -u, -ě) 1. zvířecí hrtan: krávě uvízl v chřtánu brambor 2. zhrub. hrdlo, hrtan u člověka: popadnout někoho za ch.; svlažit k. (Til.); přen. bezedný ch. bařiny; ♦ zhrub. cpát, strčit, vrazit někomu něco do chřtánu dávat, dát něco (zprav. peníze, a to ve větším množství) někomu, kdo si to nezaslouží; ty chřtáne (nenasytný)! nadávka člověku hltavému n. lakotnému, úplatkáři ap.; → zdrob. chřtánek, -nku m. (6. mn. -ncích): vrabčí ch.