chabý příd. 1. nejsoucí v plné síle; slabý, malátný, mdlý: ch-é ruce; ch. stařec; ch-é síly; ch-á paměť; ch. rozum; ch-á vůle; ch. svit 2. nejsoucí dostatečně hodnotný n. dostatečně velký; nevalný, chatrný, nepatrný, špatný: ch-á náhrada; ch. výsledek; ch-é vědomosti; ch-é vzdělání; ch-á kázeň; → přísl. chabě: ch. se potácet; ch. se bránit; ch. rozumět; technicky ch. vybavené jeviště; → podst. chabost, -i ž.: ch. fantazie; ch. textu