bezcharakterní

příd. 1. nemající n. neprojevující pevný charakter, poctivou povahu; nečestný: b. člověk; b. jednání…

charakter

(dř. též kar-), -u m. (6. j. -u) (z řec.) 1. souhrn psychických vlastností tvořících lidskou osobnos…

charakterický

příd. zř. zast. charakteristický: vlastnosti dědičné a ch-é (Staš.)

charakterisace

[-za-] (dř. též kar-), charakterizace, -e ž. charakterizování: prostředek ch.; užít k ch-i; ch. pros…

charakterisovati

[-zo-] (dř. též kar-), charakterizovati ned. i dok. (z řec.) 1. (co, koho; ~) podávat, podat popis n…

charakteristický

[-ty-] (dř. též kar-) příd. (z řec.) význačný, příznačný, typický: ch-á vlastnost; nejcharakteristič…

charakteristika

[-ty-] (dř. též kar-), -y ž. (z řec. zákl.) vytčení příznačných, podstatných znaků: ch. osoby, posta…

charakteristikon

[-ty-] (dř. též kar-, Ner.), -ka s. (z řec.) kniž. podstatný znak, charakteristický rys: ch. národno…

charakterní

(*charakterný) (dř. též kar-) příd. (z řec.) 1. mající pevnou, poctivou, vyhraněnou povahu; z takové…

charakterolog

(dř. též kar-), -a m. (mn. 1. -ové, 6. -zích) (z řec. zákl.) odborník v charakterologii; -logie, -e

*charakterotvorný

příd. 1. vytvářející charaktery osob v literárním díle: ch-é umění 2. přispívající k vytvoření chara…

charakterový

(dř. též kar-) příd. vztahující se k charakteru: ch-é vlastnosti; ch-é rozdíly; k-á zkouška (Dyk), →…

necharakterní

příd. nemající n. neprojevující pevný charakter, poctivou povahu; bezcharakterní, nečestný, podlý: n…

*odcharakterisovati

[-zo-], *odcharakterizovati dok. (koho, co) charakterizováním odlišit, určit: odcharakterizované pos…

vycharakterisovati

[-zo-], vycharakterizovati dok. řidč. publ. (koho, co) (zprav. o představitelích hereckých a pěvecký…

zcharakterisovati

[-zo-], zcharakterizovati dok. řidč. (koho, co) k charakterizovati 1 (ned.): (autor) nechává je (dív…