chasa, -y ž. 1. (dř.) lidé zaměstnaní v hospodářství, v řemesle ap.; čeleď, čeládka, služebníci: hospodář i ch.; dohlížet na chasu; panská ch.; mlynářská ch.; ch. vojsková (Jir.); ch. jen se k němu (k hodnému mistrovi) tlačí (Něm.) tovaryši 2. vesnická mládež, mladí svobodní lidé; řidč. děti, drobotina: ch. šla tancovat; rozpustilá ch.; kolem nich (saní) se tísní, víří, skáče, plesá veská ch. (Ner.); už nebyl žádná ch. (Jir.), Kudrnovic ch. (Něm.) 3. hanl. sebranka, banda: všelijaká ch. potulná; zlodějská ch. (Jir.): → zdrob. cháska v. t.