chasník, -a m. (6. mn. -cích) poněk. zast. 1. odrostlý venkovský hoch, svobodný mladý muž: hezký ch.; ch-ci a děvčata; zamilovaný ch. 2. svobodný muž zaměstnaný jako tovaryš n. čeledín: dostal za vyučenou, stal se z něho ch.; kovářský ch.; ch-ci a děvečky; → expr. zdrob. chasníček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích): malí ch-ové chlapci