chlouba, -y ž. 1. chlubení, vychloubání: umělcova ch. je oprávněná; nekritická ch. matčina; to není žádná ch., když to řeknu 2. osoba n. věc, jíž se někdo chlubí: ten žák je chováním i znalostmi chloubou třídy; ch. rodiny, národa, Bedřich Smetana — ch. české hudby