chlubiti se ned. (3. mn. -í) (komu čím, řidč. s čím) zdůrazňovat, často nekriticky, své přednosti, znalosti, úspěch, majetek ap.; vynášet se, honosit se, pyšnit se: ch. se svými znalostmi; ch. se kamarádům (s) novými bruslemi; otec se chlubí synem; ch. se svým společenským postavením; ch. se s prstýnky (Něm.); ♦ ch. se cizím peřím něčím ne vlastním, čeho bylo dosaženo bez vlastní zásluhy, přičinění ○ předp. na- se, po- se; → nás. chlubívati se