chlup, -u m. (6. j. -u) vlasovitý útvar na pokožce; expr. (obyč. hanl.) vous n. vlas: chlupy na rukou; zvířecí chlupy; psí, zaječí chlupy; kožich s chlupy navrch; – rozcuchané chlupy na hlavě; ♦ expr. mít peněz jako žába chlupů žádné; vezmi ch. z dlaně něco, co není; bít do odpůrců, až z nich chlupy lítají (ob.); přijímat, brát něco i s chlupy (ob. i s ch-ama) bez výhrad, i s nevýhodami; pustit ch. (zhrub.) utratit, vydat peníze v něčí prospěch, zaplatit za někoho útratu ap.; mít chlupy na jazyku (ob.) být mlsný; hádali se o kozí (řidč. psí, žabí) ch. (ob.) o bezvýznamnou maličkost, malichernost; vidět, hledat, najít na někom, na něčem, v něčem ch. sebemenší vadu, chybu, nedostatek; je v tom ch. chyba, háček; není na něm ani ch. dobrý vůbec nic; ani ch. neschází naprosto nic; o ch. větší, lepší, menší o něco málo; na ch. (zprav. ps. nachlup) stejný zcela, naprosto; na ch. určit přesně; přišel na ch. (přesně); unikl jen o ch. těsně, jen taktak; anat. rohovitý útvar pokožky savců stavebně totožný s vlasem; bot. vláknitý, štětinatý n. šupinatý výrůstek z pokožkové buňky; → zdrob. chloupek, chloupeček v. t.