chlupatý příd. porostlý chlupy; mající chlupy: ch-é zvíře; ch-á housenka; ch-é nohy; ch-á čepice, pokrývka; expr. ch. výrostek vlasatý, vousatý; ♦ expr. mít ch. jazyk být mlsný; ch-é vtipy oplzlé; hanl. leze to z něho jak z ch-é deky mluví pomalu, těžkopádně, rozpačitě; kuch. ch-é knedlíky ze strouhaných syrových brambor; zool. chroustek ch.; bot. mochna ch-á; — zpodst. †chlupatý, -ého m. arg. strážník (za Rakouska-Uherska, kdy strážníci nosili přílbice s chocholem z kohoutích per) (Hora, Včel.); → přísl. chlupatě, → podst. chlupatost, -i ž.