choditi ned. (3. mn. -í, rozk. chod, podst. -zení) často nás. k jíti 1. (o lidech a živých tvorech vůbec) obvykle, často, opětovaně se pohybovat (krokem) po vlastních nohou: ch. pomalu, rychle, volným krokem; dítě už chodí je schopno pohybu po vlastních nohou; ten člověk nechodí, zrovna lítá; podlaha vyšlapaná častým chozením; ch. pěšky do práce; ch. bos; ch. o holi, o berlích; pejsek chodí po zadních nožičkách; ch. po špičkách, přen. lehce, neslyšně; ch. po svých (ob.) pěšky; nechoď ještě! neodcházej; ten muž chodí denně ráno naší ulicí prochází; tudy se nechodí (neos.) nevede cesta; chodí po ulicích a prohlíží výkladní skříně prochází se; hlídač chodí před vchodem přechází; krávy v pluhu dobře chodí tahají; ch. ode zdi ke zdi, přen. upadat z jedné krajnosti do druhé; ch. po zapovězených cestách, zprav. přen. jednat nedovoleným způsobem; ch. po rukou, ch. po hlavě, přen. chovat se neukázněně, divočet, dělat něco obráceně, zmateně; – kdes chodil? byl; chodil smuten byl smutný; s tou nejistotou nechtěla ch. (Jir.) nechtěla žít v nejistotě; – přen. po nebi hvězdy chodí (Šmil.); nejistota chodila s ní všade (Jir.); nechoď mi na oči neukazuj se v mé blízkosti, nechci tě vidět; kudy chodí, tudy vzpomíná, pláče neustále; ch. od ničeho k ničemu nic nedělat; ch. okolo něčeho (něj. problému) jako kočka okolo horké kaše nemít chuť to řešit, vyhýbat se tomu, bát se o tom přímo mluvit; ch. jako po špendlíkách, po jehlách nejistě, neklidně, netrpělivě; ch. jako slepý nevšímavě; ch. jako tělo bez duše netečně; ch. jako bludná ovce, duše být roztržitý, bezradný, nevědět kudy kam; ch. o žebrácké holi žebrat; ch. patami napřed (zast.) začínat od konce, pozpátku; za chudým chodí s pokladničkou pánbůh (Něm.) pomáhá mu; kovářova kobyla chodí bosa (pořek.) to, co někdo vyrábí n. s čím obchoduje, sám nemá; neštěstí nechodí po horách, ale po lidech (pořek.) postihuje lidi; – za týden bude zas ch. bude zdráv; už dlouho ch. nebude (euf.) brzo zemře; nebýt toho lékaře, už by nechodila (euf.) nežila; ob. ch. s outěžkem být těhotná 2. (kam, kudy; s inf.) vykonávat pochůzky, docházet za něj. účelem n. za cílem něj. jiné činnosti: ch. do kina; ch. do večerních kursů; ch. k sousedům docházet; chodili od stánku ke stánku a nakupovali obcházeli; ch. na poštu; ch. na návštěvy; ch. na výlety, na exkurze, na fotbal; ch. plavat, hrát tenis; dítě chodí brzo spat; ch. do práce být zaměstnán; ještě chodí do školy je školákem; ch. k někomu do školy, zprav. přen. učit se, získávat od někoho vědomostí, znalosti; ch. za školu, zprav. přen. vynechávat bez omluvy vyučování 3. (ke komu oč; za kým s čím; ob. na koho, co s čím; zř. komu s čím) obvykle, často opětovně n. pravidelně přicházet s úmyslem s někým něco projednat, u někoho něčeho dosáhnout, proti někomu zakročit ap.: chodit k vedoucímu o pomoc při práci; chodil za ním se stížnostmi; ob. pořád na něho s něčím chodili obraceli se na něho; s takovou na mne nechodte; nechoď na mne (mi) s výmluvami 4. (pro koho, co) konat chůzi, vykonávat pochůzky s úmyslem někoho přivádět, něco získávat, přinášet, donášet, opatřovat: ch. si při zábavě pro nejlepší tanečnice; ch. pro mléko, pro pivo; chodí mu pro cigarety; ch. si pro ovoce do zahrady; ch. si pro peníze vyzvedávat si n. vypůjčovat si je; musit někomu ch. pro tabák, přen. expr., zprav. žert. být mladší, být podřízen a musit proto poslechnout; ch. si k někomu pro rozumy čerpat z něčí zkušenosti, dávat se poučovat; pro příklad nemusíme daleko ch. je nasnadě; pro žert nechodil daleko; tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne (přísloví) nic nepravého se nedá dlouho dělat beztrestně 5. (nač) vykonávat pochůzky s úmyslem něco nasbírat, získat, chytit, ulovit ap.: ch. na maliny; ch. na hříbky do lesa; ch. na Vikárku na pivo; – ch. na pstruhy; – expr. ch. matce na cukroví tajně je brát; ch. sousedovi na třešně krást je, tajně trhat; ob. ch. s bubnem na vrabce počínat si ukvapeně, poplašeně; ch. (čast. lézt) někomu do zelí přebírat mu něco (zprav. dívku) 6. (za kým, čím) ze zájmu někoho n. něco vyhledávat; sledovat něco, snažit se o uskutečnění něčeho: ch. za děvčaty; – ch. (po Praze) za uměleckými památkami; ch. za vyřízením žádosti; ob. ch. za bytem usilovat o získání bytu 7. (kam, kudy) obcházet (často pravidelně) za určitým, zprav. přesně vymezeným cílem n. za obvyklým úkolem: lékař chodí po pacientech, po návštěvách; ch. po archívech; ch. po známých, zvát po domech s pozvánkami 8. (kam) volit si něj. zaměstnáni, povolání, stav: dříve chodili studenti po maturitě nejvíce na práva; chudí hoši chodili na řemeslo, děvčata do šití 9. (s kým) (o milencích) mít známost: dlouho s ní nechodil a vzali se; chodí spolu tři roky 10. (s čím) roznášet něco a zprav. nabízet, podávat, prodávat něco: hostitelka chodí s obloženou mísou, s čajem; ch. po domech s kořením; ch. s rancem (dř.) podomně obchodovat 11. (o věcech) být pravidelně dodáván; docházet; čas od času se objevovat: noviny, knihy mu chodí denně; zprávy o něm chodily zřídka; chodily naň stížnosti; v neděli pošta nechodí nedoručuje se; chodily na ni mdloby občas omdlévala 12. (v čem, jak) (o člověku) oblékat se, šatit se: ch. pěkně oblečen, upraven, roztrhaný, ošumělý; ch. v hedvábí, nalehko; ch. v teplých šatech; chsi hezky pěkně se šatit; ch. v masce, přen. přetvařovat se; ch. v černém nosit smutek; ch. o jedné košili, zř. přen. být chudý; ch. v kalhotech, přen. expr. (o ženě) jednat, počínat si jako muž, být energická, panovačná, ovládat manžela; ch. v sukních, přen. expr. (o muži) podléhat ženě; být slabý, zženštilý; umí v tom ch. vyzná se v tom, dovede to 13. neos. tak to chodí takový je běh života, tak je to zvykem; tak se děje, vede, daří: tak to na světě chodí; už to nechodí, jak to chodívalo; u nás to chodí pořád stejně hospodaří se, pracuje se, ví, jak to chodí s mladými lidmi; se strojením jí (babičce) to nechtělo ch. (Něm.) dařit se; chodí po jeho děje se podle jeho vůle; všechno chodí jako na drátkách má hladký průběh ○ předp. do-, na- se, o-, od-, po-, pro-, pře-, roz-, roz- se, u-, u- se, vy-, z-; pochoditi; nás. chodívati, chodívávati: když jsem já k vám chodívával (lid. píseň) (o) bez předp.