chopiti dok. (3. mn. -í) kniž. (koho, co, za co) (prudce) vzít; uchopit, popadnout, chytit: chopil přítele za ruku; chopil housle (Jir.); chopil za kliku; chopte lotra (Vrchl.) chyťte, zmocněte se; mysl. chop! povel loveckému psu; — chopiti se dok. 1. (koho, čeho) prudce někoho n. něco uchvátit, vzít; uchopit, popadnout, chytit (koho, co): chopila se plačícího dítěte; chopili se zloděje zmocnili se; ch. se zbraně, přen. dát se do boje; ch. se opratí, ruky, za hlavu; ch. se pera, přen. začít psát, spisovat; přen. ch. se příležitosti, prostředku použít, využít 2. (čeho) začít něco dělat; dát se, pustit se (do čeho), ujmout se: ch. se práce; ch. se řemesla; ch. se vedení, organizace; chopte se díla! dejte se do práce; ch. se slova začít mluvit (zprav. veřejně) ○ předp. u-, pochopiti; vzchopiti se, — ned. chápati