choutka, -y ž. (2. mn. -tek) 1. (zprav. mn. choutky) záliba, libůstka, rozmar: panské choutky; hovět svým choutkám; choutky obecenstva; mít dobyvačné choutky záměry, sklony *2. zdrob. k chuť: Máry kuchtila, Lojzlovi předkládala, ale kalé choutky neměl (Rais)