chraplavý (*chraplivý) příd. k chraplati; chraptivý, ochraptělý: ch-é volání; ch. smích; ch. mikrofon; ch-ivé hrdlo (Maj.); → přísl. chraplavě (*chraplivě): ch. řvát; ch. se zasmát; vypravil ch-ivě ze sebe (Preis.); ch., vrzavě odbíjejí hodiny šestou (Herrm.); → podst. *chraplavost, -i ž. chrapot, ochraptělost (zprav. trvalá): kašel a trvající ch.